Sůl nad zlato

 

 

Božena Šimková na námět Boženy Němcové

Sůl nad zlato

 


DAP - Divadelní agentura Praha

neděle, 9. srpna 2015, 14:00 hod


 

Režie:

Miroslav Pokorný 

 

Hudba:

Tomáš Alferi

 

Hrají:

Milada Bednářová, Zdeněk Košata, Marta Sovová/Tereza Causidisová, Kristýna Kudrnáčová/Lucia Schubertová a koza Cecilka

 

 

 

Prozaičku, dramatičku, autorku televizních scénářů, spisovatelku Boženu Šimkovou nemusíme představovat. Děti znají především její televizní pohádky. Například její Krkonošská pohádka potěšila již několik generací malých diváků a stále patří mezi nejoblíbenější večerníčky. Pro naši agenturu napsala řadu původních pohádek: Kovářkou pohádku, Princeznu a loupežníky, Krakonošův klobouk, Jak si princezna vzala draka, Jak se krotí princezna.

 

Nyní sáhla do pokladnice české klasiky  a vybrala  jednu z nejznámějších  pohádek z díla naší nejmilejší pohádkářky, Boženy Němcové  -  „Sůl nad zlato“.

 

Děj zpracovala volně, ale zachovala základní poselství pohádky: Poznání vlastní chyby a rozhodnutí ji napravit a umět poprosit o odpuštění. Obecně přijatá pravda o ceně obyčejné soli (vody, vzduchu, tedy i života) má i v dnešní době povrchního příklonu ke konzumu svou platnost.
Příběh „Soli nad zlato“ je asi všem dobře známý: Král neporozumí slovům milované dcery Marušky, kterými chtěla svému otci vyjádřit lásku a oddanost, nepochopí, že sůl pro ni znamená vzácnost, bez které se nedá žít. V jejím  vyznání spatřuje nevděčnost a  nelásku a v náhlém  výbuchu hněvu vyžene Marušku z domu. Tím přivolá na království kletbu, kterou může zlomit jen svým prozřením a následným přiznáním chyby. Ani mocný člověk nemusí mít vždy pravdu.

 

Aby autorka přiblížila příběh dnešním dětem, polidštila poněkud strnulé postavy klasické pohádky a oblékla je do kabátů normálních lidí s dobrými i špatnými vlastnostmi, které potkáváme i dnes.
Maruška je i přes své mládí moudré a statečné děvče odhodlané hájit svoji myšlenku, o které je přesvědčena, že je správná  (všední věci, jako sůl, mívají větší cenu, než  symbol bohatství - zlato a drahokamy). Váží si darů přírody i lidského citu, nepřestává milovat svého otce i přes křivdu, kterou se na ní provinil.

 

Oproti původní pohádce, namísto dvou Maruščiných sester vystupuje v této verzi jen jedna, starší sestra Albína. Je to sobecká, sebevzhlíživá, panovačná osoba (protiklad lidské povrchnosti a rozmařilosti proti Maruščině moudrosti a skromnosti), směšná ve své sebestřednosti, vidící se již královnou. I ona však dojde k poznání svých chyb. Žádná z postav této pohádce není vyloženě zlá, jsou spíše chybující, někdy komické a autorka je vede ke smířlivé nápravě.
Král je milující otec, který teprve ztrátou své dcery pozná svůj omyl. Není to autoritativní majestát, jak nám ho líčí klasika, ale spíš legrační, pošetile trucovitý, ale v podstatě dobrácký a starostlivý tatínek.

 

Autorka obohatila příběh ještě o další postavy: laskavou a dobrou kmotřičku obdařila nejen lidovou moudrostí ale i jistým tajemstvím a nadpřirozeným schopnostmi. Ona je hybatelkou děje, která vede krále k poznání a nápravě.
Koza Cecilka je veselá postava, která vyvažuje závažnost tématu a svými glosami vnáší do příběhu humor a dobrou náladu.

 

Příběh dotvářejí hezké písničky, přinášející do děje odlehčení i legraci.
Autorce se podařilo s humorem a vtipem sobě vlastním přiblížit klasický příběh současnému malému divákovi. Jako ve všech jejích pohádkách je také zde silnou stránkou textu také bohatá a krásná čeština.